Šalát listový

Oficiálny názov

Latinský názov

Ľudový názov

ČelaĎ

Všeobecné rady pre tento druh zeleniny

Zaraďujeme k nej rôzne druhy šalátov, mangold, špenát, čakanku, kôpor, štiav. Listové zeleniny patria botanicky takmer všetky do čeľade astrovité (Asteracene) a do čeľade mrlíkovité (Chenopodiaceae).
Pôda

Pro je­ho pěstování jsou nejlepší středně těžké humózní a přiměřeně vlhké půdy s ne­utrální až mírně alkalickou reakcí. Kyse­lou půdu salát nesnáší. Na lehkých písči­tých půdách se musí hodně zavlažovat.

Stanovisko

Salát je jednou z mála plodin, které lze pěstovat několik let po sobě na stejném záhoně, aniž to má nepříznivý vliv na únavu půdy nebo na šíření chorob či škůdců.

Salát vyžaduje teplé a slunné polohy, po­kud možno chráněné před větrem.

Závlaha

Je bezpodmienečnou podmienkou dobrého klíčenia dostatok vlhkosti.

Během vegetace záhony se salátem pra­videlně a vydatně zavlažujeme, neboť za sucha se hlávky špatně vyvíjejí a rostliny vybíhají do květu.

Hnojenie

Záhon pro pěstování salátu můžeme na podzim vyhnojit dobře uleželým chlévským hnojem. Protože však salát pro svou krátkou vegetační dobu dostatečně nevy­užije živiny obsažené v hnoji, je lépe po­užít dobrý kompost (4 kg/m2)

Alelopatia (biologické interakcie medzi rastlinami)

Alelopatia

Je vhod­né pěstovat salát spolu s ředkvičkami, kedlubny, špenátem, jahodníkem, zelím, rajčaty, cibulí nebo fazolem, protože je chrání před dřepčíky.

Begónia vždykvitnúca odradí slimáky od kelu a šalátu. Asi 500 g stoniek i s listami po rozdrvení namočte na jeden deň do 10 1 dažďovej vody. Do tohto výťažku namočte pred vysadením korene sadeníc zeleniny alebo ich aj s koreňovým balom na celú hodinu ponorte do kúpeľa, aby úplne nasiakli. V nasledujúcich týždňoch zalievajte vždy raz za niekoľko dní pôdu i rastliny nezriedeným výťažkom pri- praveným z begónií.

Rady

Siatie

Je bezpodmienečnou podmienkou dobrého klíčenia dostatok vlhkosti.

Pro pozdější výsadbu vypěstujeme sa­zenice řídkým výsevem na výsevný záhon. Při výsevu přímo na záhon sejeme osivo do hloubky nejvýše 1 cm a půdu dobře utužíme prkénkem. Vzešlé rostliny vyjed- notíme podle odrůdy na 25—30 cm.

Sazenice pro ranou výsadbu si vypěstujeme tak, že se­meno vysejeme do truhlíčků nebo misek a přepícháme do teplého pařeniště do sponu 5×5 cm. Ještě vhodnější je při přepichování sazenice hmkovat nebo balíč­kovat.

Zimný šalát by ste mali vysievať od 1. do 10. septembra.

Ak oblubujete šalát na rez (Lactuca sativa var. secalina) a listový šalát na otrhávanie (Incruca sativa var. crispa) môžete koncom marca začat s jeho sejbou na konečné stanovisko.

Ak chcete koncom marca vysievat hlavkovy salat, pozuivajte letne odrody, lebo zber sa zacne v juni a skore odrody potom vybiehaju do kvetu.

Pestovanie

Nezbyt­né je též udržovat povrch půdy kyprý, ne­boť kořeny jsou náročné na přístup vzdu­chu.

Salát můžeme pěstovat i několik let na stejném pozemku, aniž se projeví únava půdy.

Salát lze pěstovat na záhonech téměř po celý rok. Musíme však používat odrůdy vyšlechtě­né pro jednotlivá roční období. Jinak by salát nevytvářel velké a pevné hlávky, ale vybíhal by do květu. K tomu dochází ze­jména tehdy, pěstuje-li se jarní salát v lé­tě.

Ošetrovanie

Medzi metódy patrí pra videlné okopávanie vyschnutej pôdy a jej nastielanie, čo znemožní ich štart z hladkej plochy. Bazalka, šalát, špenát a fazuľa kríčkovitá uprednostňujú kyprú a dobre prevzdušnenú pôdu. Kde sa daria ony, tam je aj hlúbová zelenina uchránená pred skočkou. Rovnako udržiavanie vlhkej pôdy znepríjemňuje život skočkám štítiacim sa vody.

Ochrana pred škodcami a chorobami

Je vhod­né pěstovat salát spolu s ředkvičkami, kedlubny, špenátem, jahodníkem, zelím, rajčaty, cibulí nebo fazolem, protože je chrání před dřepčíky.

Begónia vždykvitnúca odradí slimáky od kelu a šalátu. Asi 500 g stoniek i s listami po rozdrvení namočte na jeden deň do 10 1 dažďovej vody. Do tohto výťažku namočte pred vysadením korene sadeníc zeleniny alebo ich aj s koreňovým balom na celú hodinu ponorte do kúpeľa, aby úplne nasiakli. V nasledujúcich týždňoch zalievajte vždy raz za niekoľko dní pôdu i rastliny nezriedeným výťažkom pri- praveným z begónií.

Aby slimáky odlákali od sadeníc kelu, záhradníci nasypali pomedzi zeleninu nasekanú šťavnatú repu kŕmnu, kvôli ktorej aj tieto živočíchy nechajú všetko ostatné bokom. Rovnaký účel splní nechtík, staré listy šalátu alebo tenká vrstva nakosenej trávy.

Do záhonov so šalátom napichajte rozpolené mrkvy reznou plochou 3 —4 cm hlboko do pôdy. Nechajte vyčnievať iba konce, aby ste mrkvy prípadne zasa našli a každé 3 —4 dni larvy kontrolujte. Potom drôtovce na mrkvách a v nich zozbierajte a skontrolujte aj okolie návnady, či sa v ňom nevyskytujú ďalšie.

Hnojenie

Záhon pro pěstování salátu můžeme na podzim vyhnojit dobře uleželým chlévským hnojem. Protože však salát pro svou krátkou vegetační dobu dostatečně nevy­užije živiny obsažené v hnoji, je lépe po­užít dobrý kompost (4 kg/m2)

Zber

Salát sklízíme postupně, když má uza­vřené a pevné hlávky, nejlépe v ranních nebo večerních hodinách.

Výluhy a brečky súvisiace s touto zeleninou

Názov

Oblasť použitia

No data was found

Semenárstvo

Semenárstvo

Šalát hlávkový v prvom, roku pestovania vytvorí nielen hlávku listov, ale aj os, ktorá nesie drobné úbory. Po dozretí sa v úboroch tvoria plocho pretiahnuté striebristosivé alebo čierne, hnedé i žlté nažky s venčekom chĺpkov. Šalát je rastlina dlhého dňa a kvit­ne len za dlhých letných dní. Na semeno sa pestuje jeden rok.

Pestovanie

Pozemok pre semenné porasty pripravujeme už na jeseň, keď pri hlbokej orbe zaorieme asi 200 q kompostu na 1 ha. Na jar pri povrchovom spracovaní pridávam|e do pôdy na 1 ha 4 q vápenaté­ho liadku, 4 q superfosfátu a 3 q 40 % draselnej solí.

Materské rastliny pestujeme obyčajne dvoma spôsobmi (podlá dĺžky vegetačného obdobia odrody): í. Odrody šalátu na rýchle­nie a skoré odrody pred pestujeme v parenisku a predpestované priesady vysadzujeme do voľnej pôdy. 2. Letné odrody sejeme priamo na trvalé stanovište.

Semená skorých odrôd sejeme do poloťéplého pareniska v mar­ci. Vzídené priesady vysadzujeme plytko do vopred pripravenej pôdy, a to v apríli do sponu 30X40 cm. Letné odrody, sejeme na trvalé stanovište hneď, len čo môžeme vstúpiť na pôdu. Naj­častejšie ich sejeme v marci do riadkov vzdialených 50 cm. Vzí­dené rastliny pretrhávame na vzdialenosť asi 30 cm, a to v čase, keď majú 4—5 normálnych lístkov. Nechávame najlepšie jedince, ktoré zodpovedajú pestovanej odrode. Za vegetácie plečkujeme, okopávame a podľa potreby zalievame. Materské rastliny vy­beráme v čase, keď šalát vytvára hlávky. Dobré materské rast­liny vytvárajú rýchle pevnú, dobre zavinutú hlávku krehkých listov. Letné šaláty majúj čo najneskoršie vyháňať do kvetu. Rast­liny, ktoré vytvorili kvet skôr, než sa vytvorila hlávka, počas pestovania odstraňujeme. Izolačná vzdialenosť je 200 m

Šalát začína kvitnúť ■v júli a začiatkom augusta. Semeno do­zrieva od konca augusta až do septembra. Zberáme kosačkou, kosou alebo kosákom, keď je semeno už zrelé a kvetné úbory sú ešte zatvorené. Pokosené rastliny viažeme do snopov, stavia- me do panákov a nechávame na poli uschnúť. Mlátiť môžeme hneď na poli na rozprestretých plachtách cepom alebo zvážame snopy k mláťačke a do jej ústia! dávame Jen odrezané byle s kvetnými úbormi. Oroda z 1 ha je asi 5—6 q semena.

 

Prehľad odrôd

Výber odrody

V zozname u nás registrova­ných kultivarov je samostatne uvedený šalát listový (Lactuca sativa subsp. crispa), kultivary ‚Dubáček‘, ‚Krizeť, ‚Raisa‘, ‚Redin‘ a ‚Sezam‘.

Odporucane odrody salatu podla casopisu Zahradkar

Odrůdy k rychleni: Nejvhodnější k rych­lení je ‚Kamýk* s kompaktní malou hláv­kou, dále ‚Smaragd S* jemné výborné chuti a Triumf s velkými dobře zavinutými hlávkami odolný proti předčasnému vybí­háni

Rané odrůdy: Nejranější venkovní salát je ‚Lednický*. Vyséváme ho v lednu, vysazu­jeme v březnu ‚Král máje I* je oblíbená ra­ná odrůda s kulovitými dobře uzavřenými hlávkami, vhodná pro lehčí, písčité, ale tep­lejší půdy. Vyséváme od ledna do konce února, vysazujeme od března do dubna. Velmi kvalitní salát s velkými, křehkými a jemnými hlávkami je ‚Mělnický máj*. Vy­séváme v únoru, vysazujeme v březnu Ne­snáší nadměrné vlhko.

Letní odrůdy: ‚Merkur* je letní odrůda s uzavřenými hlávkami, odolná proti vybí­hání do květu a zahnívánl Je vhodná k pě­stování z přímého výševu stejně jako ‚Dě- tenická atrakce* se středně velkými hlávka­mi Vyséváme je od března do dubna. ‚Pi­rát* je červenolistý pozdnější letní salát na­sládlé, příjemné chuti, dovážený z Němec­ka. Vyséváme v dubnu až květnu ‚Pražan* je naše odrůda tzv. ledového salátu Vyzna­čuje se mohutnou, dobře uzavřenou hláv­kou žlutozelených listů a minimálním sklo­nem k vybíhání do květu Vyséváme od března do května, sázíme od dubna do června, sklízíme od července do záři Je vel­mi vhodný pro pěstování na zahrádkách.

Ze zimních odrůd salátu je nejlepší ‚Altenburský*. Při včasném výsevu v srpnu ho můžeme sklízet již velmi časně na jaře.

Odporucane odrody salatu podla casopisu Zahradkar

Pro venkovní pěstování časně z jara jsou vhodné odrůdy „Major“ a „Deon“. Jejich sazenice je třeba předpěstovat z výsevů od poloviny února do poloviny března, nejpozději je lze vysít do konce dubna, později je výhodnější vysévat odrůdy letní. Sklizeň z volné půdy od poloviny května urychlí netkaná textilie. V plynulosti sklizně následuje odrůda „Faraon“, výsev od února do 20. dubna. Pěstitelé známé odrůdy „Král máje“ ocení tuto novinku pro zvýšenou odolnost proti předčasnému vybíhání a lepší žlutozelené hlávky ke sklizním od poloviny května do června. Kdo dříve pěstoval oblíbený „Mělnický Máj“, využije novou odrůdu „Maraton“ s chutnými žlutozelenými hlávkami, s extrémní odolností proti vybíhání, takže se déle sklízí.

Ze skupiny letního salátu překonává odrůda „Mars“ dříve široce oblíbené „Atrakce“, „Bohemia“ lepším zdravotním stavem, vyšší odolností proti plísni salátové i zahnívání. Další letní odrůdou je „Saturn“, rychlého růstu s dobrým zdravotním stavem, sklízí se po „Marsu“. Známou z letních odrůd je „Jupiter“ pro velké, jemné, dobře uzavřené hlávky se zvýšenou odolností proti plísni salátové i proti virové mozaice. Sklízí se za 10 – 11 týdnů po výsevu, vysoce odolává vybíhání. Letní salát se vysévá od dubna do června buď přímo na záhon nebo předpěstujeme sazenice ve volné půdě z řídkého výsevu během 4 týdnů. V červenci, pro podzimní pěstování, vyséváme opět stejné odrůdy jako na jaře, zejména „Maraton“ a „Faraon“.

Pro letní horké období lze vyzkoušet ledový salát. Vyséváme ho od března do dubna ke sklizním od července do září. Známá je odrůda „Pražan“, žádá větší spon 30 x 30 cm. Firma SEMO připravuje další dvě odrůdy ledového salátu, s velkými hlávkami „Maxi“, s malými „Mini“ pro spon 25 x 25 cm.

V posledních letech upoutávají odrůdy s volnými, avšak hustými listovými růžicemi. Listy mají zajímavě laločnaté, jiné různě kadeřavé, rozdílně zbarvené od žlutozelené do tmavočervené. Jsou ozdobou zahrádky i salátových jídel, stále častěji doporučovaných pro zdravou výživu. Ze žlutozelených je „Zlatava“ jemně zkadeřená, „Dubagold“ s listy hladkými, zajímavě laločnatými. „Dubared“ je červenou obdobou. Středně zkadeřená je světlezelená „Zoltán“, světlečervená „Roset“, tmavočervená „Robin“. Jemně kadeřavá je načervenalá „Rosana“, tmavočervená „Karmína“. V přípravě je i červený hlávkový salát „Korzár“ pro jarní a podzimní pěstování. Kromě uvedených odrůd uvádí tato firma ještě šest odrůd hlávkového salátu k rychlení pro vytápěné i nevytápěné prostředí, z nichž pro ztížené podmínky nevytápěných fóliovníků jsou určeny odrůdy „Safír“ a „Nefrit“, pro skleníky „Karát“ a „Tyrkys“ a pro pařeniště „Jantar“ a „Smaragd S“.

Jako jarní salát se pěstují odrůdy ‚Král máje I’, ‚Mělnický Máj’ a ‚Lednický‘, kte­rý je z nich nejranějši a snáší krátkodobý pokles teploty i na —8 až —12 °C. Vysé­vá se do truhlíčků již koncem ledna nebo začátkem února a pak se balíčkuje nebo hmkuje. Jarní salát se vysazuje ve sponu 25 x 20—25 cm koncem března nebo za­čátkem dubna ve 14denních intervalech (nejpozději do konce dubna). Aby beze škody překonal pozdní jarní mrazíky, mu­síme použít dobře otuženou sadbu. Raný salát lze pěstovat i z přímých výsevú se­mena na záhony od poloviny března do poloviny dubna. Rostliny v řádcích vyjed- notíme na 20 cm.

Letní saláty jsou odolné proti vybíhání do květu. Velmi výnosná odrůda je ‚Dětenická Atrakce’, jejíž semeno vyséváme v dubnu nebo květnu na výsevný záhon; vyvinuté sazenice vysazujeme ve sponu 30 x 30 cm. Poněkud pozdnější letní odrů­dy ‚Merkur‘ a červenolistý ‚Pirát‘ jsou vhodné k přímým výsevúm.

V pozdním jaru a v létě můžeme pěstovat i tzv. ledo­vý salát ‚Pražan’, který vytváří velké křeh­ké hlávky se zkadeřenými listy. Je nároč­nější na teplo a nesnáší vlhké polohy ani zalévání do hlávek, neboť trpí houbovými chorobami (zahnívání hlávek). V místech s většími srážkami se doporučuje vysazo­vat jej na záhony doprostřed o 10—15 cm obloukovitě zvýšené, což zajišťuje dobrý odtok vody. Předpěstování sazenic trvá na jaře 2—2,5 měsíce, v létě 1,5 měsíce. Lze jej vysazovat od konce dubna do po­loviny srpna. I letní salát vysazujeme ve 14denních intervalech.

Pro podzimní sklizeň vysazujeme nej­později v polovině srpna sazenice jarních odrůd, které jsme si předpěstovali na výsevném záhoně výsevem semena počát­kem července. V této době můžeme pou­žít i přímé výsevy.

V příznivých polohách, kde nebývají velké holomrazy, je vhodné pěstovat zim­ní salát, který sklízíme velmi brzo na jaře v té době jako nejranější jarní salát z hmkovaných sazenic. Semeno odrůdy ‚Altenburský‘ vyséváváme v druhé polovi­ně srpna, sazenice vysazujeme během zá­ří, nejpozději počátkem října na záhony připravené aspoň 14 dní předem, aby se půda slehla. Rostliny zimního salátu ne­smějí být počátkem zimy příliš vyvinuté, neboť by je přes zimu snadno napadla plíseň. V místech, kde není přes zimu do­statečná přikrývka sněhu, chráníme salát před vymrznutím chvojím, listím nebo slámou; přikrývku musíme v předjaří včas odstranit, aby pod ní sazenice salátu nevyhnily. K ochraně rostlin přes zimu a k urychlení sklizně můžeme po výsadbě pokrýt záhon prořezávanou fólií

‚Lollo Rossa‘, ktorá sa na našom trhu ponúka aj pod názvom ‚Raisa‘, ‚Redin‘, ‚Sesam‘ a ‚Malibu‘. Na Slovensku je registrovaná len odroda ‚Redin‘. Tento šalát vytvára kompaktné, pologuTaté rastli- ny, ktoré naozaj pripomínajú hlavu. l.isty sú na okrajoch skučeravené a červenohnedé. Existujú však aj odrody, ktoré sú celé zelené. Tieto rastliny treba vysádza( do rovnakého sponu ako listový šalát „dubáček” a môžu sa pestovat od jari až do jesene. Všetky tri uvedené odrody listového ša- látu sa vyznačujú nenáročnosťou pestovania a ma- jú vysoké výnosy.

Ako hľadať?

Tento vyhľadávač vyhľadáva výrazy iba v texte a nadpisoch rád, vyluhov a podobne.

NEVYHĽADÁVA v kategóriách, mesiacoch, aktivitách a v prepojeniach.

Je teda vhodný, keď hľadáte nejakú konkrétnu vec. 

Ak  napríklad hľadáte všeobecné rady k skočkám, je praktickejšie nájsť si samostatnú stránku škodcu „Skočky„, pretože výsledkov dostanete viac, ako keď do vyhľadávača napíšete „Skočky„. To preto, že na stránke o skočkách sú zobrazené aj texty, ktoré sú priradené skočkám, aj keď sa slovo „skočky“ explicitne v texte nevyskytuje a teda vyhľadávač daný text nenájde a danú radu teda nezobrazí.