Semena mrkvy a poru sa vysievaju spolocne, po zbere mrkvy sa por pretrha na spon 15 cm

Pór lze pěstovat i přímým výsevem na záhon v březnu až počátkem dubna do řádků od sebe vzdálených 20—30 cm. Pór vzchází pomalu, a proto pro snadnější plečkování přidáme do jeho semena tro­chu semena salátu, ředkvičky nebo špená­tu jako značkovací rostliny. Vzešlý pór vyjednotíme na 10 až 15 cm.

Ak chcel záhradník dopestovať hrubé stonky, skrátil mladej rastline listy o jednu tretinu a pór rozsadil vo vzdialenosti šírky dlane od seba.

Zimný pór, ktorý sa vysieval nahusto, sa používal rovnako ako pažítka.

Za čas priaznivý na jeho vysievanie sa považovalo obdobie jesennej rovnodennosti.

Na získaní asi 300-500 rostlin potřebujete 3 gramy osiva, a ty lze zasít pod 1 skleněnou tabuli do pařeniště v březnu. Semen a jsou černá a dost mala; není snadné vysévat řídce. Praktická je následující metoda: vezmete množství osiva, které je zapotřebí, smíchejte ho s několika hrstmi ne příliš jemného, a ne příliš suchého písku. Vyznačte v pařeništi male rýhy, hluboké 1 cm ve vzdálenosti 15 cm od sebe a do nich dejte směs písku a semen. Zahrábněte rýhy a položte tabuli skla. Půda musí být naležíte vlhka, pařeniště musí zůstat uzavřené a při teplem a slunečném počasí musíme trochu clonit. Semena vzejdou asi po 10 dnech.

Když semena vzejdou, je nutno za slunečného počasí větrat a prstem nebo kypřičem mezi řádky kopat, abychom udržovali pudu vzdušnou a odstranili klíčící plevele. Meziřádky póru můžeme případně také vysít několik řádku ředkviček. V kvetnu musime od­stranit sklenene tabule a v cervnu je por pfipraveny na vysazovani. Rikame, ze por je pripraveny na vysazovani, kdyz je tlusty asi jako tuzka. Muze to byt take tenka tuzka. Par potrebuje asi 12 tydnu od data vysevu k datu sazeni.

Sazenice, jimž zkrátíme kořeny a listy o třetinu, sázíme na dno rýh hlubokých asi 10 cm a vzdálených od sebe 20—30 cm. V řádcích sázíme letní pór na vzdálenost 15 cm, zimní pór na 20 cm. Po výsadbě sazenice dobře zavlažíme.

Pór je nejlépe pěstovat ze sazenic.

Pro podzimní sklizeň sejeme semeno obyčejně v březnu a sazenice vysazujeme na zá­hon koncem dubna nebo v květnu.

Pro jarní sklizeň, nebo pěstujeme-li pór jako následnou plodinu po raných zeleninách nebo raných bramborech, vyséváme pór až koncem dubna a sazenice vysazujeme v červnu až počátkem července.

Ak vysadíte pór až na začiatku jú­la, stačí vzdialenosť medzi riadka­mi 20 cm.

Hrubé pretiahnuté cibule póru budete mať vtedy, ked ho vysadíte už v druhej polovici maja, teda ako hlavnú plodinu. Medziriadková vzdialenost má byt 30 cm. Na každý bežný záhon (1,2 m) vysaďte iba 4 riadky. V riadku stačí rozstup 12 až 15 cm.

do humusovej zeminy kolíkom vyhlbte jamku a sadenici zabezpečte stabilitu tak, že kolíkom na ňu zboku pritlačíte zeminu. Pri zalievaní jamky časom zaplaví zemina.

Za sucheho pocasi, a je-li (jilovita) puda tvrda a sucha, je vhodne nekolik hodin pred vyjmutim rostlin pudu zvlhcit. Rostliny vyzvedneme vidlemi a roztfidime podle tlousfky. Male rostliny vyhodime. Davejte take pozor na larvy trasnenky zahradni! V nekterych oblastech je bezne zkracovat u sazenic porku listy i kofeny. Sazena rostlina pak nevypada jako tuzka, ale jako stetecek na barvu. Svazek kofinku je kratky. Sazeni je snadne, ale srovnavaci pokusy ukazaly, ze dalsi rust probfha nejlepe u rostlin, ktere byly nejmene kraceny. Urcite zkraceni kofenu je vsak vetsinou nutne.

Vzdalenost rostlin je 30 x 15 nebo 40 x 15 em. Abychom docilili pekneho, dlouheho bileho stvolu, muzerne nejprve vyhloubit ryhu a do ni sazet. Nebo muzeme pro kazdou rostlinu pfipravit diru hlubokou 15 em, kterou vyhloubime nasadou od smetaku. Tuto metodu nelze pouzit na tezsich pudach. V ptscite pude vyhovuje vyborne. Sazenici peru posadime do otvoru ve vzprtmene poloze a pak muzerne zalevat, ale diru nemusime uzavfit. Dira se postupne zaplriuje pfi okopavani, ph srazkach a ve stejnou dobu z ni sazenice poru zacina vyrustat yen.

Pro zimni por je predpestovani a zpusob pestovani temer stejny, ale vysev do pareniste neni nutny, V dubnu muzeme sit na vysevny zahon do pudy a po 10-12 tyd nech, tedy v cervenci, vysazovat.

Po vzídení značkovacej rastliny plečkujeme. Plečkovanie opaku­jeme vždy podľa potreby až do zberu rastliny. Dostatočne veľké rastliny jednotíme na vzdialenosť 10 cm. Pri každom okopávaní postupne prihŕňame k rastlinám zem, aby sa vybielili.

Během vegetace pór okopáváme, dosti zaléváme a přihnojujeme zředě­nou močůvkou .

Ak chcete zberať pór s dlhými bielymi stonkami bez zrniek piesku a zvyškov pôdy medzi tesne priliehajúcimi listami, 4 týždne pred zberom každú rastlinu osobitne starostlivo zabaľte do baliaceho alebo čierneho papiera.

Porek se pestuje jako listova zelenina. Pfedevsim v soucasne dobe pouzivane moderni odrudy, ktere davaji vysoke vynosy, vyzaduji mnoho hnojiva, dobrou, humozru, urodnou pudu, dostatecne mnozstvi vody.

Por sa sadi do brazdiciek, ktore sa postupne zanasaju hlinou a na konci obdobia sa okopcuje, aby bola dlha biela cast

Viacnasobne ohrnanie zeme zvysuje podiel bielej casti, orhnut pod pazuchy listov

Stojí za to vyskúšať spoločnú výsadbu rastlín z čeľade mrkvovité s rastlinami z čeľade cibuľovité. Vôňa cibule, cesnaku, póru, či pažítky totiž prekrýva vôňu mrkvy a tak by mala odlákať aj vŕtavku.

Plisnovym chorobam musime pokud mozno predchazet, mimo jine, nasledujicfmi opatremmi:

– pravidelnym postfikem preslickovym preparatem

– nekolikerym postrikem kremfkovym preparatern

– popraskern z jernne vapenate slozky nebo lavove moucky na list

– udrzovanim vzdusnosti pudy prikrytim pudy nebo pravidelnym okopavanim, „kultivovanim“ ci lehkym pfihrnovanim.

Napadeni mouchou cibulovou lze celit ochrannym postfikern vytazkem z kopfiv na listy.

Tyto prostfedky a postfiky nemuzeme samozrejme pouzivat najednou. Musime provest vyber.

Proti květilce cibu­lové se osvědčuje preventivní postřik odva­rem z přesličky, vždy opakovaně po dvou až třech týdnech. Napadené rostliny hlubo­ce seřízneme, znovu pak vyraší.

V srpnu a září bývá pór často napadán třásněnkou zahradní, jejíž bělavě žluté, asi 1 mm velké larvy poškozují listy.

Během vegetace pór okopáváme, dosti zaléváme a přihnojujeme zředě­nou močůvkou .

Dlhé stvoly vyrastú len v pôde s dostatkom živín.

Je to jediná! cibuľová zelenina, ktorá znáša aj čerstvé hnojenie maštaľným hnojom, a preto ju zara­dujeme do prvej trate.

Pór začíname zberať koncom júla, keď je hrubší než ceruzka, a zberáme ho postupne až do jari.

Pór je po celú zimu dostupnou zeleninou, ale potrebuje nastielku z listia, alebo slamy