Pod sklo sejeme od januára, do voľnej pôdy až do augusta. Naširoko vysiate semená zľahka zakry­jeme substrátom. Na predpes­tovanie nepoužívame kvetino­vé substráty, ale len slabo po­hnojenú zeminu. Asi po 5 týždňoch rastliny vysádzame do sponu 50 x 50 cm, jesenné a zimné kultivary 60 x 60 cm.

Pre jarné pestovanie sejeme už v druhej polovici januára a v pr­vej polovici februára. Vo vyšších oblastiach (350—500 m n. m.j, kde sa pestujú najmä letné karfioly, sejeme až v marci. Skoré odrody pre jesenný zber stačí siať v júni.

Rané odrůdy vyséváme již v lednu, jednou přepichovanou sadbu vysazujeme od poloviny dubna na záhon. Mezi raný květák je vhodné později vysadit celer, po sklizni květáku se pěkně rozroste. Letní odrůdy vysazujeme v druhé polovině květ­na, pozdní odrůdy až koncem června. Sází­me dostatečně hluboko na vzdálenost asi 50 cm. Podzimní pěstování je snadnější než letní v létě má květák sklon k vybíhání. Předpokladem dobrých pěstitelských vý­sledků je volba vhodné odrůdy.

Pro podzimní sklizeň vysazujeme sazenice na záhony nejpozdéji do poloviny července, obyčejné ve stejném sponu jako let­ni kvéták. Sazenice si vypéstujemc na výsevném záhoně z výsevu v polovině květ­na. Pozdní květák můžeme pěstovat i z přímých výsevů na záhony nejpozději do poloviny června. Pod fóliové kryty lze sázet květák v polovině srpna, zpravidla po sklizených okurkách.

V červenci a srpnu sklízíme květák, kte­rý jsme vysazovali v květnu až červnu. Sa­zenice pro tuto výsadbu si vypěstujeme v poloteplém nebo studeném pařeništi, kam vyséváme semeno od konce března do konce dubna. Sazenlcc vysazujeme ve sponu 50X50 cm až 60 x 60 cm.

Pro nejranéjší výsadbu si buď koupíme hmkovanou sadbu, nebo si ji sami vypěs­tujeme. Osivo vyséváme od konce ledna do poloviny února do truhlíků. Po vzejití rostlinky přepícháme, a jakmile vzrostou, přesázíme je do hrnků. Tento raný květák sklízíme v červnu.

Rané odrůdy vyséváme již v lednu, jednou přepichovanou sadbu vysazujeme od poloviny dubna na záhon. Mezi raný květák je vhodné později vysadit celer, po sklizni květáku se pěkně rozroste. Letní odrůdy vysazujeme v druhé polovině květ­na, pozdní odrůdy až koncem června. Sází­me dostatečně hluboko na vzdálenost asi 50 cm. Podzimní pěstování je snadnější než letní v létě má květák sklon k vybíhání. Předpokladem dobrých pěstitelských vý­sledků je volba vhodné odrůdy.

Pro podzimní sklizeň vysazujeme sazenice na záhony nejpozdéji do poloviny července, obyčejné ve stejném sponu jako let­ni kvéták. Sazenice si vypéstujemc na výsevném záhoně z výsevu v polovině květ­na. Pozdní květák můžeme pěstovat i z přímých výsevů na záhony nejpozději do poloviny června. Pod fóliové kryty lze sázet květák v polovině srpna, zpravidla po sklizených okurkách.

Silné a dobře otužené sazenice květáku snesou bez poškození krátký mráz —4 až —6 °C. Podle počasí je proto můžeme v teplých polohách vysazovat na záhony již začátkem dubna, někdy dokonce i koncem března; ve studenějších polo­hách začneme vysazovat ihned, jakmile pomine nebezpečí větších mrazů. Sazeni­ce vysazujeme ve sponu 40 x 40 až 50 x 50 cm. Pro urychlení vývoje je proti chladu chráníme ochrannými klobouky, tunelovými kryty nebo plastickými fólie­mi nataženými na provizorních dřevě­ných kostrách. V tunelových krytech udr­žujeme teplotu na 10—22 °C. Na počátku tvorby růžic kryt odstraníme.

Zajistit plynulé sklizně květáku vyžaduje postupnou výsadbu sazenic, popřípadě výsev semena a správnou volbu odrůd.

Posledná júlová dekáda je posled­ným termínom, keď sa má vysadiť neskorý karfiol. Použite sadenice, ktoré ste si sami vypestovali z jú­nového výsevu

Keď sa začínajú tvoriť ružice, zalamujeme nad nimi vonkaj­šie listy, aby zostali biele.

Za vegetácie rastliny podlá potreby dôkladne zalievame a pléčkujeme. Pri okopávaní nahrnieme vždy k rastlinám pôdu.

Je-li květenství květáku příliš vystaveno světlu nebo špatnému počasí, ztrácí svou čistě bílou barvu. Chcete-li ji i v těchto I podmínkách zachovat, ohněte největší vnější listy tak, aby hlavní j žebro prasklo a květenství jimi přikryjte.

Ak chcete zberať nádherné biele ružice karfiolu, chráňte ich včas pred slnkom a inými poveternostnými vplyvmi. Najistejšie je, ak vrcholce vonkajších listov zviažete, len čo zistíte. že sa začína tvoriť ružica. Môžete to riešit len zalomením listov, v takom pripade musíte zalomiľ ich stredné rebro, pretože inak by sa opät narovnali.

V kultúre je karfiol náročný a vyžaduje hlbolé znalosti pes­tovateľa. Treba ho stále a bo­hato zásobovať vlahou i živi­nami, lebo pri ich nedostatku sa nevytvoria krásne veľké ru­žice. [19]

Karfiol dobre znáša kompost i maštaľný hnoj. V osevných postupoch sa zaraďuje medzi druhy, ktoré značne od­čerpávajú živiny, preto je vhodné pôdu 2-3-krát hnojiť, pričom kladieme dôraz na zá­sobenie stopovými prvkami (najmä molybdénom).

Pre karfiol z jesennej úrody sú veľmi nebezpečné prvé mrazy, pretože karfiol ľahko namrzne.

Karfiol zbierajte skôr, ako sa jednotlivé ružičky uvoľnia. Každý deň ho kontrolujte. Platí to predovšetkým v suchých a horúcich dňoch.