Jde o kameny nasucho ukládány na sebe ve tvaru zdi, které se přesýpají pouze pískem, štěrkem, do kterého je následně provedena výsadba. Samotné rostliny pak drží zeď, vyplňují ho.

V korune múrika je málo vlahy a viac pôdy, hodia sa sem druhy vytvárajúce vankúše, plazivé a prevísajúce dreviny a cibuľoviny. Z drevín sa uplatnia najmä:

• nižšie druhy skalníkov (Cotoneaster),
• bohato kvitnúci (jedovatý) lykovec (Daphne cneorum)
• nízke pôvodné druhy rododendronov (Rhododendron impeditum, R. camtschaticum, R. hirsutum)
• zanoväte (Chamaecytisus praecox),
• vresovce (Erica harbacea)
• plazivá vŕba (Salix repens)
• ľubovník kalíškatý (Hypericum calycinum)
• levanduľa úzkolistá (Lavandula angustifolia)
• nátržník krovitý (Potentilla fruticosa).

Z trvaliek sú veľmi efektné niektoré druhy skalničiek vytvárajúcich previsy, lebo pri výsadbe na vrchol múrika z neho splývajú. Sú to

• iberka (Iberis)
• mydlica (Saponaria)
• rožec (Cerastium)
• tarička (Aubrieta),
• tarica (Alyssum) atď.

V škárach muriva je málo substrátu a vlaha len zo zrážok. Sadia sa sem druhy, ktoré sa hodia do štrbín, a rastliny vytvárajúce splývavé vankúše. Po dorastení najviac oživujú a skrášľujú múrik. Sú to štrbinové skalničky – rastliny drobnejšieho vzrastu, odnožujúce, ktoré zvislé štrbiny časom celkom vyplnia, predovšetkým:

• skalnice (Sempervivum)
• niektoré rozchodníky (Sedum)
• drobné klinčeky (Dianthus deltoides)
• mnohé druhy lomikameňov (Saxifraga).

Najviac vlahy je pri päte múrika, kde sú preto pre rastliny podmienky najpriaznivejšie. Tu však musíme dbať na to, aby sme vybrali neodnožujúce, zakrpatené a slabo rastúce druhy, ktoré nám svojím vzrastom nebudú múrik zakrývať. Vhodné sú trsnaté skalničky, ktoré vytvárajú jednotlivé trsy alebo malé kríčky, používajú sa jednotlivo alebo v malých skupinkách. Patria sem

• čemerica (Helleborus)
• hlaváčik (Adonis),
• levanduľa (Lavandula)
• prýštec (Euphorbia)
• poniklec (Pulsatilla) a iné.

Zkuste do zídky vysadit

• mateřídoušku vejčitou (Thymus pulegioides), mateřídoušku časnou (Thymus praecox) a mateřídoušku úzkolistou (Thymus serpyllum).
• Stranou by neměly zůstat ani rožce (Cerastium). Kvetou velkou záplavou bílých kvítků, které si hmyz velmi oblíbil. Velmi dobře se rozrůstají.

Suchá zídka by měla mít i své zástupce

• lomikamenů (Saxifraga),
• zvonků (Campanula)
• rozchodníků (Sedum).

Krásné bochánky zeleně, nad kterými se rozvinou ve správnou chvíli růžové kvítky, poskytne vaší suché zídce

• trávnička přímořská (Armeria maritima)
• Huseníky (Arabis)
• chudinky (Draba)
• společně s iberkami (Iberis), jsou také neodmyslitelnými součástmi pestrých suchých zídek.

Na horní straně zídky to sluší především trsnatým kostřavám, mateřídoušce, zběhovcům a sukulentům.

Lícovou stranu můžeme nechat porůst lničkou (také se jí říká zvěšinec) nebo břečťanem. Ten ale někdy dokáže celou volně loženou stavbu poškodit. Výrazně vysoké zídky si zaslouží něco většího, třeba velké druhy lomikamenů nebo dymnivku žlutou.