Ak chcel záhradník dopestovať hrubé stonky, skrátil mladej rastline listy o jednu tretinu a pór rozsadil vo vzdialenosti šírky dlane od seba.

Zimný pór, ktorý sa vysieval nahusto, sa používal rovnako ako pažítka.

Za čas priaznivý na jeho vysievanie sa považovalo obdobie jesennej rovnodennosti.

Na získaní asi 300-500 rostlin potřebujete 3 gramy osiva, a ty lze zasít pod 1 skleněnou tabuli do pařeniště v březnu. Semen a jsou černá a dost mala; není snadné vysévat řídce. Praktická je následující metoda: vezmete množství osiva, které je zapotřebí, smíchejte ho s několika hrstmi ne příliš jemného, a ne příliš suchého písku. Vyznačte v pařeništi male rýhy, hluboké 1 cm ve vzdálenosti 15 cm od sebe a do nich dejte směs písku a semen. Zahrábněte rýhy a položte tabuli skla. Půda musí být naležíte vlhka, pařeniště musí zůstat uzavřené a při teplem a slunečném počasí musíme trochu clonit. Semena vzejdou asi po 10 dnech.

Když semena vzejdou, je nutno za slunečného počasí větrat a prstem nebo kypřičem mezi řádky kopat, abychom udržovali pudu vzdušnou a odstranili klíčící plevele. Meziřádky póru můžeme případně také vysít několik řádku ředkviček. V kvetnu musime od­stranit sklenene tabule a v cervnu je por pfipraveny na vysazovani. Rikame, ze por je pripraveny na vysazovani, kdyz je tlusty asi jako tuzka. Muze to byt take tenka tuzka. Par potrebuje asi 12 tydnu od data vysevu k datu sazeni.

Předpěstovat sadbu můžeme buď na výsevném záhoně, nebo v pařeništi, kam pór vyséváme od března do května podle toho, kdy jej chceme sklízet — na podzim, v zi­mě až na jaře.

Ak vysadíte pór až na začiatku jú­la, stačí vzdialenosť medzi riadka­mi 20 cm.

Hrubé pretiahnuté cibule póru budete mať vtedy, ked ho vysadíte už v druhej polovici maja, teda ako hlavnú plodinu. Medziriadková vzdialenost má byt 30 cm. Na každý bežný záhon (1,2 m) vysaďte iba 4 riadky. V riadku stačí rozstup 12 až 15 cm.

do humusovej zeminy kolíkom vyhlbte jamku a sadenici zabezpečte stabilitu tak, že kolíkom na ňu zboku pritlačíte zeminu. Pri zalievaní jamky časom zaplaví zemina.

Za sucheho pocasi, a je-li (jilovita) puda tvrda a sucha, je vhodne nekolik hodin pred vyjmutim rostlin pudu zvlhcit. Rostliny vyzvedneme vidlemi a roztfidime podle tlousfky. Male rostliny vyhodime. Davejte take pozor na larvy trasnenky zahradni! V nekterych oblastech je bezne zkracovat u sazenic porku listy i kofeny. Sazena rostlina pak nevypada jako tuzka, ale jako stetecek na barvu. Svazek kofinku je kratky. Sazeni je snadne, ale srovnavaci pokusy ukazaly, ze dalsi rust probfha nejlepe u rostlin, ktere byly nejmene kraceny. Urcite zkraceni kofenu je vsak vetsinou nutne.

Vzdalenost rostlin je 30 x 15 nebo 40 x 15 em. Abychom docilili pekneho, dlouheho bileho stvolu, muzerne nejprve vyhloubit ryhu a do ni sazet. Nebo muzeme pro kazdou rostlinu pfipravit diru hlubokou 15 em, kterou vyhloubime nasadou od smetaku. Tuto metodu nelze pouzit na tezsich pudach. V ptscite pude vyhovuje vyborne. Sazenici peru posadime do otvoru ve vzprtmene poloze a pak muzerne zalevat, ale diru nemusime uzavfit. Dira se postupne zaplriuje pfi okopavani, ph srazkach a ve stejnou dobu z ni sazenice poru zacina vyrustat yen.

Pro zimni por je predpestovani a zpusob pestovani temer stejny, ale vysev do pareniste neni nutny, V dubnu muzeme sit na vysevny zahon do pudy a po 10-12 tyd nech, tedy v cervenci, vysazovat.

Radili skrátiť listy a korene sadeníc póru približne o jednu tretinu. Skrátené sadenice lepšie, ale aj kompaktnejšie rastú ako neošetrené rastliny a vyššie sú aj úrody.

Ak chcete zberať pór s dlhými bielymi stonkami bez zrniek piesku a zvyškov pôdy medzi tesne priliehajúcimi listami, 4 týždne pred zberom každú rastlinu osobitne starostlivo zabaľte do baliaceho alebo čierneho papiera.

Porek se pestuje jako listova zelenina. Pfedevsim v soucasne dobe pouzivane moderni odrudy, ktere davaji vysoke vynosy, vyzaduji mnoho hnojiva, dobrou, humozru, urodnou pudu, dostatecne mnozstvi vody.

Por sa sadi do brazdiciek, ktore sa postupne zanasaju hlinou a na konci obdobia sa okopcuje, aby bola dlha biela cast

Viacnasobne ohrnanie zeme zvysuje podiel bielej casti, orhnut pod pazuchy listov

Proti květilce cibu­lové se osvědčuje preventivní postřik odva­rem z přesličky, vždy opakovaně po dvou až třech týdnech. Napadené rostliny hlubo­ce seřízneme, znovu pak vyraší.

V srpnu a září bývá pór často napadán třásněnkou zahradní, jejíž bělavě žluté, asi 1 mm velké larvy poškozují listy.

Je to jediná! cibuľová zelenina, ktorá znáša aj čerstvé hnojenie maštaľným hnojom, a preto ju zara­dujeme do prvej trate.