Luskovým zeleninám se daří nejlépe na kyprých půdách s dostatkem vápníku a v oblasti s mírným, spíše vlhčím podne­bím.

Když předkličuji množství osiva asi do jednoho litru, nasypu je do hodně velké mísy nebo do kbelíku. Široké nádoby jsou lepší než hluboké, protože větší hladi­nou může voda přijímat lépe kyslík ze vzduchu a nahrazovat jím ten, který spo­třebovala semena. Ale i tehdy je zapotřebí vodu aktivně míchat a občas všechnu vyměnit. Semena přibližně na první hodinu zaliji studenou vodou. (Když nasa- kování vodou začíná pomalu, je menší pravděpodobnost, že semena popraskají.) Pak vodu nahradím novou, teplou. Semena pak další den nebo dva často promí­cháváma všechnu vodu třikrát denně vyměňuji za čerstvou (Řekněme alespoň šest míchání a tři kompletní výměny vody denně.) Když jsou semena připravena k výsevu, jsou plně nabobtnalá, a klíček, maličký kořínek, je už viditelný, ale ještě neprorazil slupku semene. V té době semeno přerušilo ďormanci, nasáklo všechnu vodu potřebnou ke klíčení a začalo skutečně klíčit. Následující den už klíček prorazí slupku semene a bude během setí snadno zranitelný. V tomto optimálním stadiu, kdy je klíček ještě chráněný pod slupkou semene, se s osivem může zacházet stejně jako se suchým. (Jakmile se objeví klíčky, jedná se spíš o přesazování a přiděláte si spoustu práce.) Naklíčené osivo míchám na zahradě se suchou zemí, aby se osušilo, snadno se...