Na zahradu vysaďte v květnu. Ideální sazenice určená k výsadbě má 4–6 pravých listů.

Sázejte vždy do vlhké půdy, ideálně po dešti. Doporučený spon je 30 x 60 cm.

Sléz maurský je vysoká rostlina, může dorůst výšky až 180 cm. Vyplatí se zajistit mu oporu, aby se ve větru nevylomil.

V březnu až dubnu vysejte do středně velkých kontejnerů vždy cca 5 semen do hloubky maximálně 2 cm. Nechejte klíčit při teplotě 15–18 °C.

Jakmile semínka vzejdou, udělejte probírku a v každém kontejneru nechte růst jednu nejvitálnější rostlinu.

Zo slezu zbierame v júni mladé lístky pred rozkvetom, neskoršie kvety (s kalichom i bez kalicha). Kvety zbierame denne, čím viac ich obtrhávame, tým viac rastlina kvitne.

Listy lze sklízet kdykoli, květy s kalichem se sklízí v době plného rozkvětu. Čím častěji se sklízí, tím více nakvétá. Ideální je proto pravidelný každodenní sběr květů, které kvetou od června do září.

Semínka vysejte na povrch substrátu. Nezahrnujte je, k vyklíčení potřebují světlo.

Substrát nesmí vyschnout. Doporučujeme výsevní misku vložit do mikrotenového sáčku, který udrží substrát vlhký.

Jakmile většina semínek vyraší, vyjměte nádobku ze sáčku a nechejte semenáčky povyrůst. Přesaďte do samostatných nádobek a předpěstujte sazenice.

V létě vysaďte sazenice na zahradu.

Výsev doma provádíme začátkem dubna. Pro vyklíčení zajistíme teplotu 25–28 °C.

Vysejte více semen, než kolik chcete sazenic. Nejlépe celý obsah sáčku. Ne každé semínko musí vyklíčit. Ne každá sazenička přežije.

Předpěstované sazenice vysaďte ven v druhé polovině května. V polohách nad 350 m n. m. až v červnu. (Mrazíky mohou sazeničky spálit.)

Arménská okurka se dá pěstovat na zemi i na opoře. Na zemi se plody mohou kroutit, na opoře jsou rovnější. Jako opora poslouží klasická síť na okurky napnutá mezi dvěma kůly.

Pro dobrou násadu plodů vysaďte alespoň čtyři a více rostlin, aby se vzájemně dobře opylily. Arménská okurka je cizosprašný druh.

Vysejte koncem dubna po jednom semínku do samostatných kontejnerů. Umístěte na teplé místo s teplotou cca 26–30 °C (u topení, u kamen, v kotelně, do skleníku).

I když lze ačokču pěstovat z přímého výsevu, doporučujeme předpěstovat sazeničky na chráněném stanovišti doma či ve skleníku. Venku jsou klíčící semena ohrožena řadou faktorů, které lze doma eliminovat (slimáci, hraboši, ptáci, mráz).

Vysejte koncem dubna po jednom semínku do samostatných kontejnerů. Umístěte na teplé místo s teplotou cca 24–28 °C (u topení, u kamen, v kotelně, do skleníku). Vysejte více semen, než kolik chcete sazenic. Nejlépe celý obsah sáčku. Ne každé semínko musí vyklíčit. Ne každá sazenička přežije.

Předpěstované sazenice vysaďte ven v druhé polovině května. V polohách nad 350 m n. m. až v červnu.

Ačokča je cizosprašná. Proto pro dobrou násadu plodů vysaďte tři a více rostlin, aby se vzájemně dobře opylily.

Ačokča ráda obrůstá ploty, zdi, zídky a šplhá i na stromy. Můžete jí dát jako oporu i kari síť. Opora ale není nutností. Může se plazit i po zemi. Potom však zabere každá jednotlivá rostlina opravdu hodně místa! Nároky na prostor má srovnatelné s dýněmi.

Predpestované priesady je možné vysádzať v našich klimatických podmienkach až po dlhšie trvajúcom oteplení pôdy a ovzdušia – najskôr začiatkom mája. Najistejšia je výsadba po 15.5., keď pominie nebezpečenstvo neskorých jarných mrazov. Teplota pôdy v oblasti pestovania by mala dosiahnuť aspoň 18 °C v hĺbke 10 centimetrov.  Ak sú rastliny vysadené príliš skoro, nízke teploty už 5 °C spôsobia spomalenie až zastavenie rastu a hľuzy sa nebudú tvoriť.

Seju začátkem března, zkoušela jsem i dřív, ale měla jsem dojem, že se pak sazenice zbytečně vytahají a dřív plodit stejně nezačnou (sklenka). Vysévám v první polovině března (houba). Vysévat do směsi zeminy s kompostem (1:1), do velkých kelímků nebo pet lahví, po jedné, přisypávat zeminu, zasypat i děložní listy, raději je uštipuji (sklenka). Mám zkušenost, že když se to s hnojením přehání, rostlinky sice narostou víc, ale jsou pak náchylnější k chorobám a míň a nebo později plodí, víc to žene do listů. Sazeničky divokých rajčat mám taky vždycky prťavý, ale to je normální, teprve teď nastartujou (28. dubna sklenka)

Zberať začíname v októbri až v novembri. Zberáme mladé rastlinky, alebo vyvinuté hlávky.

Najvhodnejší čas sejby je júl až začiatok augusta. Sejeme ju do riadkov širokých 40 cm. Na m2 potrebujeme 1,5 -2 g semena. V čase keď sa objavia prvé pravé listy, porast okopávame a zalievame, aby sme dosiahli jemné a krehké listy.

Priesadky sa rozsádzajú cca v marci a na trvalé stanovište ich vysadíme po pominutí rizika mrazov (máj, jún).

Semienka sú jemné ako prach. Po vysiatí ich jemne pritlačíme na substrát a opatrne pokropíme vodou. Výsev prikryjeme sklom, aby sme zabezpečili vzdušnú vlhkosť. Po týždni by sa mali pri teplote 22 – 24 °C a na svetlom mieste objaviť prvé rastlinky. Následne sa pikírujú a presádzajú do kelímkov. S výsevom môžeme začať už v januári alebo vo februári.

Bazalku vysievame do kvetináčov najlepšie v marci až apríli. Výsev priamo na záhon nie je vhodný, pretože bazalka neznáša prízemné mrazíky.

Koncom augusta a začiatkom, septembra vrchol rajčiakov skracujeme nad prvým listom za posledným do­bre vyvinutým súplodím.

Koncem srpna zaštípneme za posledními vyvinutými plo­dy vrcholky rostlin, aby nasazené plody dobře dozrály.

Ani pri priaznivom jarnom počasí nesadte rajčiaky na voľné záhony pred 20. májom. Pri výsad be musí byt pôda už dobre prehriata, pretože len v takom prípade porastú rajčiaky dalej bez spoma- lenia vývoja. Radšej sadte o týždeň neskôr, ako prí- liš skoro. Sadenice tento rozdiel spravidla rýchle doženú. Pamätajte, že rajčiaky poškodia aj slabé nočné mrazíky.